Tygr bengálský

(Panthera tigris tigris)

Vzhled:

Po tygru sibiřském je tygr bengálský druhým největší žijícím tygrem. Celková délka samce je 270–310 cm a váží 180–300 kg. Samice je 240–265 cm dlouhá a váží 100–200 kg. Ocas je 85–110 cm dlouhý. Výška v kohoutku je 90–110 cm. Srst je žlutá až světle oranžová, pruhy jsou tmavě hnědé až černé, břicho je bílé, a ocas je bílý s černými kruhy. Tito tygři jsou schopni žít v chladném počasí, protože jejich kůže je schopna odolávat jakkémukoliv klimatu. Mutací tohoto tygra vznikají tygři bílí. Ti mají tmavě hnědé nebo načervenalo hnědé proužky na bílém pozadí, některé barvy jsou zcela bílé. Mají silné čelisti s dlouhými zuby. Síla stisku tlamy tygra bengálského je kolem 1000 N. Řev tohoto tygra je možné slyšet až na dvě míle daleko.

Tygr bengálský (kliknutím myší zvětšíte obrázek)

Lov:

Tygr bengálský je samotářské zvíře lovící převážně v noci, není to vytrvalý běžec, takže si za své oběti často vybírá slabá nebo zraněná zvířata. Tygři bengálští patří mezi masožravce, což znamená, že jejich strava se skládá pouze z masa. Loví různá zvířata nalezená v jejich teritoriu, včetně jelenů, buvolů, divokých koz, králíků. Čas od času uloví také predátory jako jsou leopardi, vlci, krokodýli a lišky. Dokonce byli tito tygři zpozorováni, jak žerou opice, ptáky a hady. Vzhledem k tomu, že lidé zasahují na území tygrů bengálských, tito predátoři jsou nuceni lovit domácí skot. A když mají opravdu hlad, jsou staří nebo slabí, kořistí na lidech, stávají se lidožrouty. Tito tygří dokáží zkonzumovat 18 až 20 kg masa najednou. To proto, že příště nemusí být dobřími lovci a hladoví i několik dnů. Tygr bengálský loví na zranitelnost, to znamená, že útočí na poslední zvíře na konci stáda. Útočí tak, že se nejdříve plíží ke kořisti v trávě (díky svému maskování si ho oběť mnohdy nevšimne) a poté ji rychlým skokem polapí. Kořist usmrtí tak, že jí prokousne hrdlo nebo jí kousne do týla a zlomí vaz. Zabije ji a potom přitáhne na bezpečné místo, kde ji v klidu sežere. Vytváří si rozsáhlé teritorium o velikosti až 50 km2. Jeho zbarvení ho v lesních porostech dokonale maskuje. Černé pruhy na jeho srsti totiž připomínají stíny rostlin a větví.

Výskyt:

Dnešní výskyt tygra bengálského 
(kliknutím myší zvětšíte obrázek)

Tygra bengálského můžeme v dnešní době najít především v Indii a Bangladéši. Vyskytují se taky v Nepálu, Bhútánu, Myanmaru a v jižním Tibetu. Nejvíce tygrů bengálských dnes žije v Indii (3000 kusů) a v Nepálu a Bangladéši (kolem 200 jedinců). Většina tygrů žije v Indii (50% světové tygří populace) Tygr bengálský je jedním z nejpočetnějších poddruhů tygra, ale jeho populace v přírodě ubývá v důsledku zvýšeného působení člověka. Je to poddruh tygra, který žije na různých místech, jako jsou subtropické a tropické dešťné lesy. Žije také na travnatých místech a v křovinách. Tygři jsou nuceni žít v malých izolovaných skupinkách, jejich přirozené teritorium je rozděleno, což vede k jejich vyhubení. Na rozdíl od tygra sibiřského, tygr bengálský již nepatří mezi kriticky ohrožený druh.

Rozmnožování:

Tygr bengálský se rozmnožuje během jara, hledá samici v jejím teritoriu, kde s ní pak 20 - 80 dní zůstavá. Samice je schopna oplození pouze 3–7 dní. Pářit se mohou kdykoliv, ale většinou páření probíhá od listopadu do dubna. Po úspěšném spáření se samec opět vrátí do svého teritoria. Samice si poté během 2 týdnů vyhledá doupě (např. ve skalních dutinách nebo pod vyvráceným stromem). Po březosti, která trvá 103 dní, se narodí samici 2 až 5 mláďat. Narozená mláďata váží okolo 1 kg, jsou slepá a bezmocná. Matka kojí mláďata 6 až 8 týdnů, pak jsou mláďata zavedena na maso. Mláďata žijí s matkou obvykle 1,5 roku, pak začnou žít samy. Samice dospívají ve věku 3–4 let, samci ve věku 4 let.

Popis:

  • délka: 270–310 cm samci, 240–265 cm samice
  • ocas: 90–110 cm
  • výška v kohoutku: 90–110 cm
  • hmotnost: 180–300 kg samci, 100–200 kg samice

Další odkazy: