Tygří námluvy

Říje se v tropech vyskytuje v kteroukoli roční dobu .U tygrů v Číně a ve východní Sibiři probíhá většinou v prosinci a v lednu. Projevuje se zvýšeným značkováním či hlasovým projevem. Samice v té době sníží příjem potravy, třou se o stromy a válejí se. Samci se projevují táhlým kašlavým hlasem. Jedině v tomto období dochází ke skutečným kontaktům dvou samotářsky žijícím šelem.

Námluvy tygřího samce a samice musejí trvat určitou dobu, aby si obě zvířata na sebe i na tělesný kontakt zvykla, což se neobejde bez menších či větších rvaček. Říje trvá u samice pouze 5–7 dní. Když samice není oplodněna tak se říje opakuje asi po 28–55 dnech. Tygřici, které se v říji říká: horká, poznáme podle nateklých zevních rodidel. Posléze samice přejímá iniciativu s nadzdviženým zadkem se snaží vsunou pod stojícího tygra. Po několika výzvách konečně dojde k páření. To samotné trvá krátce asi od 8 vteřin do 2 minut. Po páření se snaží tygřice samce udeřit tlapou, čemuž se tygr vyhne jen rychlým úskokem. Během dalších dní se páření opakuje 18–30 za den.

V době páření je lze slyšet pravidelně. Vynikající znalec tygrů ussurijských N.A.Bajkov, který o nich napsal nádhernou knihu, líčí, jak v zimní mrazivé tajze brobděl v době říje mnoho nocí a počítal kašlavé hluboké hrdelní volání soupeřících samců i lákavé volání samic.

G. B. Schaller při svém několikátem studiu tygrů v indickém národním parku Kanha pozoroval velmi dramatické námluvy. Říjná samice vyšla z hustého lesního podrostu na otevřenou paseku a hlasitě volala. Najednou jí začali současně odpovídat 3 tygří samci. Po dlouhém volání vyšel 1. samec z lesa a zamířil k ní. Vtom z lesa vyrazil 2. samec a mocným skokem přistál na hřbetě svého soka. Nastala rvačka, kterou samice se zájmem pozorovala. Vzápětí se objevil 3. samec, sedl si vedle samice a také pozoroval souboj svých soků. Když se po několika minutách 1 z bojujících samců odbelhal do lesa, 3. samec zahnal vítěze, začal olizovat samici, oba se o sebe otírali a zmizeli v lese. Po říji se začíná březí samice připravovat na své nejvýznamnější životní poslání. Nejprvně intenzivně loví, aby nahradila energii, kterou vložila do námluv a kterou vyžadují rostoucí embrya v jejím těle. Když jí začnou nabíhat mléčné linie na břiše a vystupovat mléčné bradavky, hledá skryté, bezpečné místo k porodu.

Jak v Indii, tak i na dálném východě bylo pozorováno, že v době říje může mít jeden samec až tři samice s kterými se postupně spáří. Po skončení páření se pár znovu rozejde. V některých případech zůstane samice v teritoriu samce.

Porod tygříků

Vhledem k velikosti tygřích novorozenců je porod tygříku většinou bezproblémový. Zároveň je to však těžká zkouška mateřských pudů. Nezkušené prvorodící samice se někdy mláďat neujmou a opustí je. První porod je proto považován za jakýsi nácvik k nejdůležitějšímu úkolu tygří matky. K porodu si musí každá samice vybrat místo, kde nebude rušena a bude se cítit v bezpečí. Někteří samci si mláďat nevšímají, ale někteří je mohou i zabít.

Po porodu musí samice mláďata zbavit plodových obalů a překousnout jim pupeční šňůru, tím povzbudí jejich dýchací centrum. Pečlivým olizováním je zbaví také krve a hlenu. Lízaní slouží jako podpůrná masáž zvyšující prokrvení povrchu těla. Dalším úkolem matky je vyčistit hnízdo a sežrat placenty mláďat, které z ní po porodu vycházejí a jejich konzumací získává velmi důležité látky.

Novorozená tygřata musí být po narození zahřívána, protože jejich termoregulace není ještě zcela vyvinutá. K vážným úkolům patří i masáž řitního otvoru, která podněcuje vyprazdňování. Důvod je že tygřata ještě nedokáží sama vylučovat. Dále kartáčuje jejich husté kožíšky svým drsným jazykem jako kartáčem. Zpočátku mláďata většinu času pijí mateřské mléko. Na jeho kvalitě a množství je závislý jejich růst a vývoj. Od asi 55 dne jim začne matka nosit i pevnou stravu v podobě masa, které se tygřata učí konzumovat.

K dalšímu úkolu patří i pravidelné hry s mláďaty jimiž se mláďata učí všechny potřebné znalosti a dovednosti do života.